Frýdek-Místek

Tato stránka je věnována popisu dispečerského panelu aplikace Dispečer 2 pro stanici Frýdek-Místek.

Úvod

Tohle je můj první pokus o dosažení co nejvěrnější shody kolejiště s topologií sítě reálné stanice. Předem podotýkám, že ne zrovna nejúspěšnější. Budiž mi proto omluvou, že ani v záměru jsem zatím neočekával, že se mi podaří dosáhnout vysoké shody a proto jsem se ani např. nepokoušel dodržet správnou orientaci (osa stanice je v kolejišti vedena vodorovně, ačkoliv ve skutečnosti je směrována od severozápadu k jihovýchodu). Obdobně i tratě do sousedních stanic jsou vedeny schematicky v přímém směru, a skutečnosti jen zhruba odpovídá vzdálenost (zatím mi šlo jen o dodržení doby jízdy). A tady narážím na další nedostatek - přes snahu o dosažení věrnosti aspoň v měřítku se po několika měsících na poslední chvíli ukázalo, že můj původní odhad měřítka byl zcela mylný. Po pravdě řečeno, s dostupnými podklady jsem tehdy ani k lepšímu výsledku nemohl dojít.

S dalším vývojem této konkrétní mapy a panelu se už nepočítá - stanice Frýdek-Místek je nyní zaintegrována do tratě 323.

Podklady

Z čeho jsem vycházel: Plány města v různých měřítcích (ukázaly se jako značně nespolehlivé), letecký snímek města a okolí (tehdy nevalné kvality - byl pro mě rozhodující, ale chybně interpretovaný), a pak ještě spousta vlastních snímků pořízených v průběhu asi tak tří let (ukázku některých vybraných snímků najdete zde).

Postup

V první fázi jsem si chtěl především vypracovat strategii postupu při vytváření reálné sítě. Jako první problém se stala volba vhodného a spolehlivého etalonu pro určení měřítka. Běžné mapy se pro tento účel ukázaly jako značně nespolehlivé. To mě mimo jiné utvrdilo v budoucí orientaci na některý globální poziční systém (GPS, Galileo). Velkým přínosem se pak ale staly veřejně přístupné ortomapy na Seznamu, GoogleMaps nebo Geoportal. Data z posledního odkazu byly pro mě největším přínosem, neboť se mi je podařilo zaintegrovat do vlastní aplikace Ortomapa, která mi nyní velice usnadňuje práci se snímáním významných bodů (míst).

Při určování vzdálenosti mezi kolejemi mi posloužily snímky kolejiště vedené v ose kolejí. K potřebnému výsledku jsem se dobral podle tohoto výpočtu. Posloužila mi obyčejná trojčlenka a k zahození nebyla ani určitá základní znalost z teorie výpočetních chyb.

Návrh hlavní kostry kolejiště je zásadní. Pozdější rozsáhlejší manipulace a úpravy hotové sítě jsou již (přes pokračující vylepšování programu Železnice) velmi problematické a je lepší se jim vyhnout.

A teď konkrétněji: stanice Frýdek-Místek leží na relativně frekventované vedlejší trati Ostrava - Valašské Meziříčí (323) s odbočkou na Český Těšín (322). Vlastní kolejiště v Železnici je ale vedeno jen do sousedních stanic Lískovec u Frýdku (směr Ostrava), Baška (směr Valašské Meziříčí) a Dobrá (směr Český Těšín). Všechny tyto stanice jsou pak řešeny jako tzv. "staniční pahýl". Jakmile se na vstupní koleji pahýlu objeví vlak (který tam položil Správce vlaků podle jízdního řádu), vznese se u příslušné stanice dotaz s nabídkou vlaku. Při odmítnutí se dotaz opakuje vždy po 5 minutách. Při přijetí vlaku se uvolní příjezdová cesta (pokud není obsazena jiným vlakem - pak se čeká až do jejího uvolnění).

Vlaky od Ostravy stojí ve Frýdku-Místku obvykle (nepamatuji, že by tomu bylo někdy jinak) na koleji číslo 5, od Valašského Meziříčí na koleji 2 a od Českého Těšína na koleji 3. Vlaky na hlavní trati (Ostrava - Valašské Meziříčí) obvykle pokračují, vlaky od Českého Těšína zde končí a většinou jedou zase hned zpátky.

Naposledy změněno 14-09-17