Editace
Kolejová síť se vytváří a edituje v editačním režimu. Po jeho zapnutí povelem Editace/Editační režim (Ctrl+E) se přestanou zobrazovat vlaky a návěští přehození výhybek. Rovněž nastavení Zobrazení má v editačním režimu jinou konfiguraci.
Kliknutím levou myší na koleji dojde k jejímu výběru - kolej se barevně zvýrazní a na jejím konci se objeví tzv. editační ouška:
A - ohýbací ouško
B - posouvací ouško
C - spojovací ouško
U různých typů kolejiva může kterékoliv z těchto oušek chybět. V takovém případě to znamená, že pro daný typ koleje nemá chybějící ouško význam.
Držením levé myši se ouško uchopí, kliknutím pravé myši se vyvolá nabídka nebo dialogová (vkládací) bublina.
Ohýbací ouško: je pouze u rovné koleje, oblouku a výhybky. Uchopením a tažením levou myší lze měnit poloměr oblouku, přičemž délka koleje se nemění. Zatím jsem zvládl ohýbání oblouku jen do úhlu +/- 180° (doufám, že v dalších verzích se dostanu na celý kruh).
Pravá myš otevře dialogovou bublinu:
(v
případě rovné koleje)
nebo
(v
případě oblouku).
Zadává se poloměr oblouku (viz vkládání hodnot). Hodnota 0 nebo symbol - oblouk narovná.
Posouvací ouško: uchopením a posunem levou myší lze kolej prodlužovat nebo zkracovat. Pravou myší se vyvolává dialogová bublina, v níž lze zadat požadovanou délku koleje přímo. U rovných kolejí a výhybek se zadává délka, u oblouku obvykle úhel (i zde je možné zadat délku, ale ta slouží k jiným účelům - viz oblouk určený délkou nebo křižovatka určená délkou). U výhybek je toto ouško použito jen v přímém směru.
Pravá myš otevře dialogovou bublinu:
V případě rovné koleje se zadává délka koleje, zatímco
v případě oblouku se zadává buď úhel obloukové výseče, anebo úhel, pod kterým má směrovat konec oblouku.
Spojovací ouško: slouží k připojování nových kolejí a ke spojování s jinými kolejemi. Novou kolej přidáme pomocí pravé myši a výběrem požadované koleje. Z rovné koleje lze v dalších krocích udělat oblouk. Výhybky se volí podle vstupu ze stávající koleje (v nabídce je vstup označen šipkou). Levou myší lze přes toto ouško ukázat na kolej, se kterou se chcete propojit. To spustí funkci automatického propojování, která je popsána jinde.
Automatické propojování
Aby se dva konce kolejí propojily, je třeba dodržet dvě podmínky: koncové body obou kolejí se musí dotýkat a orientace (směr) konců kolejí musí být shodný nebo opačný (otočený o 180°). Na přesnost je program velice háklivý, a pokud něco dokonale nelícuje, spojení nedovolí. V takovém případě by sice vyhlížely koleje jako zdánlivě propojené, ale vlak by se na jejich konci zastavil. Z toho vyplývá, že dosáhnout ručního propojení je poměrně obtížné a vyžaduje od konstruktéra značnou pečlivost při návrhu. Je to něco jako když stavíte modelové kolejiště - koleje se sice taky mohou přiohýbat, ale solidní modelář něco takového neudělá.
Aby bylo možné propojit koleje, které spolu "nelícují", je k dispozici funkce pro automatické propojení. Ta se aktivuje tažením levé myši ze spojovacího ouška na konci jedné koleje ke konci koleje druhé:
Pustíte-li nyní myš na konci koleje, se kterou se lze propojit, vloží program novou kolej (či koleje) a oba konce propojí. V příkladu na předešlém obrázku se vloží jeden oblouk. Pokud by byly propojované koleje rovnoběžné a neprotínaly se, vloží program dva oblouky. Pokud se propojení nezdaří, vypíše program odpovídající hlášení v bublině.
V současné době je důležitou podmínkou pro automatické propojování, aby obě koncové koleje byly koleje rovné. Pokud tomu tak není, program oznámí, že to zatím spojit nedovede.
Ohýbání oblouku
Tohle mi dalo opravdu zabrat (dokonce jsem to prozatím vyřešil jenom v rozsahu +/-180°). K ohýbání slouží ouško pro ohyb. Při ohýbání se nemění délka koleje, mění se poloměr a úhel.
Ohýbání výhybky
Od verze 0.5 je vedle přímé výhybky k dispozici i výhybka oblouková. Proto je i výhybka opatřena ohýbacím ouškem. Pohne-li se ouškem ve směru odbočení výhybky, stane se z ní běžná oblouková výhybka, u které je poloměr hlavní koleje větší, než poloměr koleje odbočné:
Při posunutí ouška na opačnou stranu se z výhybky stane výhybka symetrická, kdy poloměry obou oblouků jsou stejné:
Editace točny
U točny slouží ohýbací ouško k nastavení polohy výstupu z točny. K přidávání dalších výstupů a k napojování výstupních kolejí slouží spojovací ouško:
Když se toto ouško uchopí levou myší, vytvoří se nový výstup (označený červenou tečkovanou čarou). Posunem myši lze výstup umístit na požadované místo. Pravá myš na spojovacím oušku vyvolá nabídku napojovaných kolejí (u točny lze napojit jako výstupní jen rovná kolej).
Přesněji oblouk určený délkou odpovídající výhybky. Při stavbě stanic je třeba vést kolej z odbočky zpět na rovnoběžnou kolej pomocí oblouku se stejným poloměrem i úhlem, jakou má odpovídající výhybka:
Je v tom ale malý háček: u výhybky se tyto údaje získávají jiným způsobem než u běžného oblouku, a tak v důsledku zaokrouhlovacích chyb nejsou zcela totožné. To se pak nepříznivě projeví u složitější sítě, kdy se kumulováním těchto chyb mohou údaje zcela rozejít, a koleje nebude možné propojovat. Zavedl jsem proto oblouk, který je počítán stejně jako u výhybky. Jeho vytváření je popsáno v následujícím příkladě na konci stránky.
Křižovatková konstrukce uvedená na následujícím obrázku by nebyla možná bez vytvoření křižovatky určené délkou - podobně jako v předešlém případě je určená délkou odpovídající výhybky:
Délka krátkých kolejí vložených mezi výhybkami a křižovatkou určuje, jak budou daleko od sebe rovnoběžné hlavní koleje, rozměr křižovatky ale jednoznačně určuje velikost (délka) použitých výhybek (nemusím snad ani zdůrazňovat, že všechny čtyři výhybky musí mít stejnou délku). Způsob, jak se takováto křižovatka nastaví je obdobný jako u oblouků určených délkou výhybky a lze použít příslušný popis uvedený v následujícím příkladě na konci stránky.
Délkový údaj bez jednotky je považován za mm, jinak lze zadávat jako jednotky cm, dm, m a km. Číslo lze zadávat i s desetinnou tečkou nebo čárkou (vždy je přepočteno na mm).
Úhel se zadává ve stupních (jednotka °, s nebo d) nebo radiánech (r nebo bez jednotky).
Některé hodnoty lze zadávat pomocí speciálních symbolů:
# nebo $ - hodnota požadované veličiny, jakou má právě vybraná kolej (např. #+50m prodlouží kolej o 50 metrů)
id koleje - hodnota požadované veličiny, jakou má kolej se stejným id (např. k35)
PI nebo pi - 3.14159265358979323846
Hodnoty lze vyjádřit též pomocí jednoduchého aritmetického výrazu s operátory +, -, *, / a výrazy lze uzavírat do závorek.
Vložení a editace modulu
Modul se připojí na vybranou kolej tak, že se pravou myší
nad spojovacím ouškem otevře nabídka napojovaných kolejí a vybere se položka Modul.
Otevře se dialog Zadání modulu:
Je možné připojit některý již vytvořený modul vybraný ze
seznamu nebo vyhledaný jinde na disku, anebo vytvořit nový modul stisknutím
tlačítka Nový:
Zadá se jméno souboru a modulu, do kterého bude uložen, popřípadě připojí krátký popis. Nově vytvořený modul je tvořen jednou rovnou kolejí.
Modul nelze editovat přímo v kolejišti, je třeba jej vybrat a zapnout samostatnou editaci povelem Editace/Editace modulu. Editace modulu se ukončí povelem Editace/Návrat, po kterém je modul uložen a editace se vrací zpět do kolejiště.
Aby bylo možné se na vytvořený modul v kolejišti dále napojit, je třeba během jeho editace vytvořit výstupy. Na koleji, jejíž výstup má být i výstupem z modulu, se pravou myší nad jejím spojovacím ouškem otevře nabídka a vybere položka Napojení. Po návratu do kolejiště je pak možné se na toto místo v modulu dál napojit.
Uzamknutí výstupů modulu
Při editaci modulu lze uzamknout výstupy. Dosáhne se toho povelem nabídky Editace/Uzamknutí výstupů. Smyslem toho je zajistit, že u výstupů z modulu nedojde ke změně jejich polohy a směru, což by narušilo celé následující kolejiště. Jakmile je modul zhotoven a dojde k připojení dalších kolejových objektů na jeho výstupy, je již nežádoucí, aby se vlastnosti výstupů měnily. Jejich uzamknutím lze dodatečně provádět změny uvnitř modulu, ty jsou však omezeny uzamknutými výstupy. Případné změny je proto třeba provádět tak, že odpovídající kolej se od výstupu odpojí, provedou se potřebné úpravy a nakonec se modul opět na odpojený výstup napojí (např. pomocí automatického propojování).
Signály se vkládají do kolejiště pomocí povelu Editace/Vložit signál. Zobrazí se následující dialogové okno:
Vybere se typ signálu ze seznamu (nové návěstí lze pomocí povelu vyhledat mezi soubory .sgd). Určí se způsob položení signálu: buď na určité místo určité koleje anebo ukázáním myší. Pokud se ukazuje myší, musí se pokládat na nějakou kolej nebo v její těsné blízkosti. Je proto vhodné sledovat, zda bublina myši obsahuje údaj, že se nachází nad nějakou kolejí. Pro snazší nasměrování takto pokládaného signálu je vedle šipky kurzoru průběžně zobrazován signál zhruba ve směru, v jakém bude skutečně ukazovat. Stisknutím klávesy Shift se směr signálu otočí.
Libovolný položený signál lze stisknutím levého tlačítka myši vybrat. U návěstí se zobrazí ouško pro posun A:
A - posouvací ouško
Pomocí ouška pro posun lze v rámci jedné koleje přesunout signál na požadované místo. Stiskem pravého tlačítka myši nad ouškem lze ručně zadat vzdálenost signálu od začátku koleje a vzdálenost od osy koleje.
Stisknutím pravého tlačítka myši nad vlastním signálem lze změnit název signálu a otočit jeho směr.
Editace staveb
Stavby se vkládají do kolejiště pomocí povelu Editace/Vložit stavbu.
Zobrazí se následující dialogové okno:
Stavba se vybere v seznamu vzorů, případně se upraví název objektu. Určí se způsob položení stavby: buď na určité místo v kolejišti anebo ukázáním myší. Na rozdíl od jiných objektů není stavba vázána na nějakou kolej. Na to je třeba pamatovat při posunech kolejiště, kdy se s kolejemi přesunou všechny na ně vázané objekty, zatímco stavby zůstanou na původním místě.
Stavba může být tvořena buď jako jednoduchý obdélník nebo jako vícestranný polygon. Hrany polygonu mohou být buď přímé, nebo tvořit část kruhové úseče.
Editace vybrané stavby se provádí takto: opakovaným klikáním na vybranou stavbu se postupně vybírá jedna hrana polygonu po druhé. Směr vybírání hran lze otočit tak, že se zároveň přidrží klávesa Shift. Vybraná hrana je určena dvěma oušky: první, ohýbací, je umístěno uprostřed hrany a slouží k ohýbání hrany do oblouku. Druhé ouško je na konci vybrané hrany a slouží k posouvání příslušného rohu. Pokud se při kliknutí na toto ouško zároveň podrží klávesa Ctrl, přidá se za vybranou hranu hrana nová. Naopak, když stiskneme klávesu Del, právě vybraná hrana se smaže.
A - ohýbací ouško
B - posouvací ouško
Stisknutím pravého tlačítka myši nad ohýbacím ouškem hrany lze v zadávací bublině přímo zadat požadovaný poloměr oblouku (0 znamená přímou hranu), anebo myší ukázat na blízký kolejový oblouk, podle kterého se má oblouk hrany vypočíst (užitečná funkce např. při vytváření nástupišť v oblouku). Obdobně lze nad posouvacím ouškem hrany přímo zadat novou polohu rohu polygonu.
Vyhledání objektu
Libovolný objekt lze v kolejišti vyhledat podle jeho
názvu pomocí povelu Editace/Vyhledat objekt…, který otevře
následující dialog:
Podle typu hledaného objektu je třeba v příslušném seznamu vybrat, anebo přímo zadat jeho název, a stiskem odpovídajícího tlačítka Vyhledat jej nechat vyhledat. Vyhledávat je možné i objekty umístěné v libovolném modulu, který je použit v kolejišti. Pokud se zatrhne u objektů v modulu přejít na jeho editaci, pak se spustí editace příslušného modulu a v něm ukáže hledaný objekt. V opačném případě se vybere pouze modul, který hledaný objekt obsahuje.
Zálohování
Původní snaha dosáhnout neomezené funkce kroku zpět skončila s nezdarem. V neúplné formě se nachází v programu Železnice a hodí se jen pro návrat z některých jednoduchých editačních operací. Ukázalo se, že některé inverzní operace jsou značně komplikované a svojí složitostí přesahují až o řád původní úkon. Navíc s příchodem násobné selekce objektů složitost kroku zpět ještě víc vzrostla, takže jsem od současné formy jejich implementace odstoupil.
Aby nyní bylo možné se vrátit zpátky (z různých důvodů: směr rozdělané práce nebyl správný, vzniklá data kvůli jakési chybě nelze použít, apod.), využívám strategii průběžného zálohování. Každý datový soubor .trd (nebo .pan) má v zálohovém adresáři Zálohy svůj podadresář (s příponou .bak), do kterého si průběžně ukládá rozdělané soubory pod názvy ve tvaru:
<jméno souboru> [xxx].trd
kde [xxx] je číslo v rozmezí [001] až [999]. Po dosažení konečné hodnoty se vypíše hlášení:
Bylo vyčerpáno číslování záloh (999)!
Je třeba vymazat obsah adresáře <cesta do záloh>
V takovém případě je třeba přerušit práci a uvedený adresář uvolnit. Podle zvážení lze zálohové soubory vymazat nebo v nějaké formě uložit jinde.
Do záloh se ukládá celý soubor trd (nebo pan) po každé provedené editační změně. V případě pádu programu, systému nebo počítače proto není nutné zoufat, protože lze očekávat, že rozdělanou práci v zálohách naleznete.
Vystavíme si jednoduchý ovál s tříkolejovou stanicí a tunelem. Doporučuji vyzkoušet - seznámíte se tak s elementárními pravidly manipulace s kolejovou sítí v programu Železnice.
- Zadejte povel Soubor/Nová trať.
- Klikněte levou myší na zobrazenou kolej. Tím ji vyberete.
- Klikněte pravou myší na posouvacím oušku a zadejte novou délku (třeba) 200m (včetně písmena m).
- Kolej se prodlouží, takže ve stávajícím měřítku ji neuvidíte celou. Umístěte kurzor myši poblíž konce koleje a opakovaně mačkejte klávesu - (na numerické klávesnici), nebo otáčejte kolečkem myši dopředu (máte-li jej). Kolej se začne zmenšovat, až bude vidět celá na obrazovce.
- Klikněte pravou myší na spojovacím oušku a vyberte první položku s obrázkem rovné koleje.
- Uchopte posouvací ouško druhé koleje levou myší a protáhněte ji k okraji obrazovky.
- Editační ouška se tak zřejmě dostaly až za okraj obrazovky. Koleje posunete doleva tak, že levou myš podržíte někde na ploše kolejiště mimo koleje a táhnete vpravo (anebo jiným, požadovaným směrem).
- Protože kolej ztratí svůj výběr, musíte ji znovu vybrat. Klikněte levou myší nad druhou kolejí.
- Uchopte ohýbací ouško levou myší a ohněte druhou kolej dolů tak, aby její poloměr byl asi tak 100 000. Pokud byste chtěli tento údaj zadat přesně, klikněte pravou myší nad ohýbacím ouškem a požadovaný údaj zadejte.
- Uchopte posouvací ouško druhé koleje levou myší a protáhněte ji přesně o 180°. Zase je lepší zadat tento údaj přesně pomocí pravé myši.
- Klikněte pravou myší na spojovacím oušku oblouku a vyberte první položku s obrázkem rovné koleje.
- Stejným způsobem přidejte nyní výhybku (první shora).
- Za výhybku připojte krátkou rovnou kolej a za ní další výhybku, tentokrát druhou shora. Doporučuji nenapojovat výhybky rovnou na sebe, ale vždy mezi ně vložit krátkou kolej. Pak se s nimi snáze manipuluje.
- Nyní se postupně v přímém směru vloží rovná kolej (měla by mít délku alespoň 150 000), čtvrtá výhybka shora, další rovná kolej, třetí výhybka shora a ještě jedna krátká rovná kolej. Celé by to mělo být delší než první rovná kolej celého oválu.
- Následuje ještě jedna rovná kolej, ze které vytvoříme oblouk uzavírající celý ovál. Na ní si ukážeme metodu kopírování vlastností kolejí. Zmíněnou poslední kolej označte jako vybranou a přesuňte ukazatel myši nad první oblouk (měla by se zobrazit jeho popisná bublina - pokud se to nepodaří, zkuste se přesvědčit v nabídce Zobrazení/Zobrazovat bubliny, zda je zapnuto). Pokud bublinu vidíte (kolej by se měla jmenovat k2), stiskněte klávesu <Insert>. Vybraná kolej se předělá na oblouk se stejným poloměrem i úhlem.
- K oblouku přidejte rovnou kolej. Pak levou myší uchopte její posouvací ouško a táhněte ji směrem k první koleji. Mezi kolejemi by se měla objevit tečkovaná čára, která říká, že dané kole je možné propojit. Jakmile se koleje dotknou svými konci, vypíše se hlášení, že ke spojení došlo. Ovál je uzavřen.
- Nyní můžeme dokončit nádražíčko. Nejprve pomocí informačních bublin zkontrolujeme, zda se nezměnila délka výhybek. Měla by být 20 000 a tento údaj je třeba stále hlídat. Při změně délky se totiž změní i poloměr odbočky a pak je obtížné koleje napojit na odpovídající párovou výhybku.
- Vyberte výhybku k4 - můžete použít povel Editace/Vyhledat objekt…
- Pokud editační ouška leží na rovné koleji výhybky, klikněte ještě jednou na výhybku. Ouška by se měla přesunout na odbočku a měla by být tvořena pouze spojovacím ouškem.
- Připojte rovnou kolej (zkontrolujte její délku - měla by být 10 000).
- Připojte další rovnou kolej a nechejte ji vybranou. Kurzor myši přesuňte nad výhybku k4 a stiskněte klávesu <Insert>. Kolej se upraví na oblouk, který je zrcadlovým obrazem odbočky na výhybce k4.
- Připojte rovnou kolej a protáhněte ji do blízkosti výhybky k10.
- Další rovnou kolej upravte pomocí klávesy <Insert> podle výhybky k4.
- Připojte rovnou kolej a ověřte její délku - měla by být 10 000.
- Nyní vyberte kolej k16 a uchopte levou myší posouvací ouško. Mezi koncovými body výhybky k10 a koleje k18 se nakreslí přerušovaná čára, která tak označuje možné propojení kolejí. Upravte délku koleje k16 tak, aby se oba koncové body propojily.
- Podobně se vystaví koleje mezi výhybkami k6 a k8.
- Teď je na řadě vytvoření “tunelu“ - část rovné koleje označíme jako nezobrazovanou, což bude vytvářet dojem, že vlak projíždí tunelem. Zadejte povel Editace/Nezobrazovaná oblast a myší označte úsek na některé rovné koleji. Protože není ještě dořešeno spojování více nezobrazovaných kolejí, lze prozatím takto označit pouze úsek nad jednou kolejí.
- Ukončete editační režim povelem Editace/Editační režim a uložte kolejiště povelem Sobor/Uložení trati do vhodného souboru (pro snazší komunikaci doporučujeme soubor nazvat První pokus).
- Nyní můžete na trať položit vlak pomocí povelu Soubor/Načtení vlaku (pro další použití doporučuji jej nazvat První pokus) a podle libosti si zajezdit.
V popisu vytváření ovládacího panelu pro Dispečera 2 najdete mimo jiné taky vzorový postup vytvoření panelu pro zde vzniklé kolejiště. V takovém případě je ale třeba kolejiště ještě osadit návěstími:
- Znovu otevřeme kolejiště v editačním režimu.
- Vybereme povel Editace/Vložit signál.
- V otevřeném dialogu zadáme v seznamu Podle vzoru: položku přidat nový vzor a vybereme signál ČD0000.sgd.
- Nastavíme volbu ukázat myší a stiskneme OK.
- Nyní myší vyhledáme na vhodné koleji místo, kam chceme návěstí umístit. První signál dáme k začátku první koleje k1 v obráceném směru - to znamená, že v okamžiku pokládání držíme klávesu Shift.
- Aby návěstí neleželo na koleji, tak ho uchopíme za posouvací ouško a posuneme ho vedle koleje (obvykle vpravo ve směru jízdy).
- Obdobným postupem osadíme i ostatní návěstí: před stanici dvě vjezdová a na každou staniční kolej odjezdová návěstí pro oba směry, celkem šest.
- Uložíme rozpracované kolejiště (Sobor/Uložení trati), které je tímto připraveno k vybudování řídicího panelu.
Naposledy změněno 14-09-14