Dispečer 2

Program umožňuje sestavit dispečerský panel stanice a pomocí něj řídit provoz na kolejišti. Od Dispečeru 1 se liší především možností editace libovolného panelu. Podrobnější údaje o postupu výstavby takového panelu najdete zde. Jako testovací projekt jsem vytvořil panel železniční stanice Frýdek-Místek. O tom, jak vznikal, se zase dozvíte tady. Později byla tato stanice zahrnuta do výstavby trati 323. V následujícím textu je uvedeno, jak se program spouští a jak probíhá řízení provozu. Další důležitý panel představuje jakousi repliku známé hry Gordikon. V tomto případě šlo spíš o takové „slohové cvičení“ na dané téma. Potřeboval jsem si ověřit možnosti Dispečera 2; ne s cílem vytvořit plagiát, ale pouze procvičit se ve vytváření podobně složitých schémat, tak jako si studenti malířství zdokonalují techniku malování kopírováním děl slavných mistrů.

V současné době je Dispečer 2 nejdůležitější aplikace, která je svým rozsahem srovnatelná s vlastním programem Železnice. K největším současným projektům pak patří řízení části tratě 170.

Na Dispečera 2 navazuje Dispečer 3. Ten obstarává automatický provoz stanic. Dispečer 2 mu slouží jako nástroj pro přípravu popisných dat o řízených stanicích a kromě toho obě tyto aplikace si mohou navzájem předávat řízení zvolených oblastí.

Spuštění

Program se spouští spuštěním souboru Dispečer 2.exe. Přitom dojde ke spuštění dalších programů, a to jednak Železnice, a v režimech testování a provozu se spustí ještě Správce vlaků a Strojvůdce 2. Problematice přípravy a editace panelů se věnuje stránka Panel.

Součástí distribuce byl původně jako ukázka přibalen panel stanice Frýdek-Místek. Ten je však nyní součástí trati 323, a proto je třeba jej otevřít v Dispečeru 2 povelem Soubor/Načíst panel soubor 323.pan.

Řízení stanice probíhá v režimu provozu. Pokud není zapnut (vpravo na řádku nabídky není zelený text provoz), musí se program do tohoto režimu přepnout povelem Editace/Režim provozu.

Ovládání

Způsob ovládání staničního panelu je velmi podobný ovládání jeho vzoru - programu Gordikon. Vlaková cesta se vytváří pomocí myši. Nejprve se zvolí výchozí návěstí (šipka) a stiskne se na něm levé tlačítko myši. Šipka se označí zeleným proužkem. Pak se vybere cílová kolej a opět se stiskne levé tlačítko myši. Pokud je vše v pořádku (je dovoleno zvolenou cestu vytvořit), zobrazí se označený úsek zeleně. Pravým tlačítkem myši nad šipkou (návěstím) lze cestu zrušit. Ruší se okamžitě buď okamžitě (v testovacím režimu) nebo po 5 s, pokud na cestě není ještě žádný vlak, anebo po 3 minutách, pokud vlak již vjel na předešlý úsek. Pokud se při vytváření cesty přidrží klávesa Ctrl, pak se vytvoří posunová cesta. Ta je zobrazována bíle. K jejímu vytvoření lze taky použít středního tlačítka myši (kolečka).

Informace o vlaku jsou zobrazovány v bublině, když myš ukáže na číslo vlaku. Pokud se přidrží Ctrl, zobrazí se informace o koleji pod vlakem. Podobně jako v Gordikonu fungují i klávesy F1 a F2.

Provoz

Průběh simulace lze sledovat v souboru 323-.jzr. Jízdní řád je opsaný z GVD pro rok 2005/2006 pro všední den s několika drobnými úpravami, které vyplývají z dosavadní nedostatečnosti simulátoru.

Simulace začíná o půlnoci, kdy se na kolejišti nenachází žádný vlak. Protože první vlak 3158 se ukáže až za půl hodiny, je vhodné provést časový přeskok pomocí povelu Řízení/Přeskok, který zrychlí čas 100krát. Po vložení vlaku se rychlost času vrátí na původní hodnotu. K tomu dojde někdy kolem 0:34, kdy je vlak vložen v prostoru stanice Lískovec a nabídnut Frýdku-Místku. Po přijetí této nabídky (po stisknutí písmene A) se trať do Frýdku-Místku uvolní až k vjezdovému návěstí L. Další cestu je třeba vytvořit stisknutím šipky tohoto návěstí a pak nastavením cesty na druhou kolej (pro tento směr je obvykle používaná i ve skutečnosti). Vlak zastaví u návěstí "konec nástupiště", kde čeká na čas odjezdu. Odjede ale jen v případě, že mu bude vytvořena další volná cesta směrem na Bašku:

V 3:11 vstupuje do kolejiště ve stanici Baška vlak 3161, který se po příjezdu do Frýdku-Místku mění na vlak 3163 a pokračuje směrem na Ostravu. Zajímavější situace nastane až po čtvrté hodině. To se ve stanici sejdou dva vlaky. Nejprve ve 4:18 přijede ze směru od Českého Těšína vlak 12800, který na páté koleji změní směr jízdy (je to pouhá 810) a je připraven odjet jako vlak 12803. Vlak 3110 přijede od Ostravy asi v 4:27 a pokračuje do Frenštátu pod Radhoštěm.

V další části dne se zhruba v hodinovém či dvouhodinovém taktu setkávají ve stanici tři vlaky, což je občas zpestřeno průjezdem nějakého spěšného vlaku nebo rychlíku. Zatím jsem do provozu nevkládal nákladní vlaky. Program potřebuje ještě dlouho ladit a je dost problémů i při malém provozu. Ostatně nákladní a zároveň hustší provoz se bude v budoucnu hodit na nějaký větší železniční uzel.

Posun

Posunové cesty jsou stavěny obdobně jako běžné vlakové cesty s tím rozdílem, že při označování začátku cesty podržíme současně klávesu Ctrl nebo stiskneme prostřední tlačítko (kolečko) myši. U výhradně posunových návěstidel není nutné ani to, tam stačí pouze levé tlačítko myši. Posunová cesta je zobrazena bíle.

Vlak, který se ve stanici má podle jízdního řádu obrátit (v jízdním řádu je označen v dané stanici atributem objet) odvěsí po zastavení asi po 40-60 s lokomotivu, která se dále řídí pokyny posunových návěstidel. Je-li v jejím dohledu návěstí 'posun volno', rozjede se k němu a po jeho minutí pokračuje, dokud nespatří další posunové návěstí nebo nepřekročí hranici stanice. Pokud se ocitne mezi dvěma návěstími pro posun ve stavu stát, bude se dál řídit podle toho, které první přejde do stavu volno. Pokud má lokomotiva otočit směr jízdy, může to trvat 10-15 s, tj. nereaguje bezprostředně, ale asi tak, jak by to mohlo vypadat i ve skutečnosti.

Z tohoto popisu mimo jiné vyplývá, že pohyb lokomotivy není nějak cílený, její 'strojvůdce' vlastně nezná předem svůj úkol (objet vlak), a lokomotivu vede výhradně podle stavu posunových návěstí.

Řízení

Ovládání jednotlivých vlaků lze v případě potřeby převzít do vlastních rukou a zase je vrátit zpět. Přepíná se povelem Řízení, který najdete v plovoucí nabídce každého vlaku. (Je-li na koleji více vlaků, zobrazí se se na pravou myš nejprve nabídka jednotlivých vlaků, a teprve po volbě jednoho z nich se zobrazí nabídka pro ovládání). Řízení zvoleného vlaku je předáno programu Strojvůdce 1, který zobrazí svůj zjednodušený řídicí panel. Jeho uzavřením se řízení zase předá panelu.

Pro některé jednoduché úkony lze použít další řídicí povely:

Změna: nastaví další položku podle jízdního řádu. Obvykle se používá u vlaků, které nezastavují v cílové stanici u nástupiště, takže neví, že již dorazily do svého cíle.

Posun: vlak přejde do režimu posunu a dále se řídí podle pokynů posunových návěstidel.

Odložení: vlak přejde do režimu čekání. Uvést zpět do provozu jej mohou povely Změna, Posun, Odjezd nebo Řízení.

Otočení: vlak změní směr jízdy.

Odjezd: vlak se okamžitě rozjede.

Řízení: popsáno výše.

Rozpojení: od vlaku se odpojí lokomotiva.

Spojení: ke zvolenému vlaku se připojí jiný vlak (přednostně lokomotiva), je-li u něj dostatečně blízko.

Naposledy změněno 14-09-17