Trať 170

Tato stránka je věnována implementaci hlavní tratě 170, která vede z Prahy hl.n. do Chebu. V tomto okamžiku je realizován úsek Cheb - Plzeň-Jižní Předměstí (bez těchto koncových stanic) včetně několika přiléhajících tratí. K trati ještě náleží ovládací panel v daném úseku a GVD pro rok 2007.

Úvod

Prapředlohou byl simulátor MULTI-2. Původně jsem předpokládal větší shodu s tímto vzorem, ale po získání ortomapy ČR a plánků stanic ČD jsem postupně tento záměr opustil. Výsledkem je poměrně věrné trasování celé trati včetně výškového profilu (i když zde bych potřeboval získat ještě přesnější data). Osazení návěstidly je přesnější než u MULTI-2, což ovšem paradoxně vede k horšímu ovládání z panelu, především pak při posunech. V řadě případů nezbude, než převzít řízení prostřednictvím Strojvůdce 1 a posun si obsloužit vlastnoručně.

V současné době na skutečné trati (v úseku Plzeň - Stříbro) probíhá rozsáhlá rekonstrukce, během níž bude mimo jiné trať v úseku Kozolupy - Pňovany zdvoukolejněna. S touto skutečností se u mého modelu počítá až u dalších verzí, až budou k dispozici potřebné podklady.

V rámci vývoje aplikace Dispečer 3 byla stávající větev 184 rozšířena o další stanice a provoz na ní byl plně automatizován. Vlaky jsou nyní na této větvi vkládány v prostoru stanice Stráž u Tachova, automaticky mezi stanicemi předávány a teprve ve stanicích Bor nebo Tachov (podle jízdního řádu) nabízeny stanicím Svojšín nebo Planá u Mariánských lázní, které se již nacházejí na hlavním panelu.

Podklady

Z čeho jsem vycházel: k vedení vlastní tratě mi posloužila především ortomapa ČR. Při stavbě stanic byly použity schematické plánky stanic, především v nich uvedené kilometrické polohy výhybek a signalizačních zařízení (návěstidel). Některé doplňkové informace mi poskytly různé fotografie z terénu, které jsou dostupné na webu, anebo jsem si je pořídil sám.

Postup vytváření

Program Ortomapa dovoluje mimo jiné odečítat z mapy označené body a přenášet je do kolejiště programu Železnice jako objekty zvané místa. Speciální funkce umožňuje na příslušných místech pokládat koleje, takže výstavba tratě je poměrně rychlá. Pro snazší manipulaci jsou stanice stavěny jako samostatné moduly. V nich je pak stanice orientována většinou tak, aby převážná část staničních kolejí byla vodorovná, protože pak se s nimi snaze manipuluje. To lze ocenit pak především při opravách.

Provoz

Vlaky na trati mají k dispozici jízdní řád pro rok 2007. I když je implementován poměrně přesně, musel jsem přistoupit na několik drobných odchylek. Tou největší je provoz na vedlejší trati 177 (Pňovany - Bezdružice). Protože jde z pohledu kolejiště o uzavřený provoz (vlaky kolejiště neopouštějí a pohybují se pouze mezi cílovými stanicemi), a protože nemám zatím rozumně vyřešený způsob vkládání vlaků na libovolné místo kolejiště, řeším provoz na této trati tak, že ráno první vlak vyjede z Plzně, celý den jezdí po uvedené trati a večer se do Plzně vrací. Vzhledem k tomu, a i z důvodu dalšího vývoje, je hrubý popis provozu obsažen v samostatném dokumentu.

Vlastní provoz lze pak na kolejišti sledovat buď v celku (vhodné je zapnout pomocí klávesy S sledovací bubliny), nebo si zvětšit vybraný úsek:

Na zobrazené koláži je vidět na trati několik vlaků a ve výřezu pak je pohled na zvětšenou stanici Stříbro, kterou právě opouští rychlík R752.

Řízení

Provoz lze řídit nejsnáze z aplikace Dispečer 2 pomocí ovládacího panelu. Ten se mimochodem liší od MULTI-2 především tím, že stanice jsou na něm uspořádány podle mapové předlohy, tj. Cheb leží vlevo nahoře a Plzeň vpravo dole:

Provoz je celkem jednoduchý, protože nákladní doprava je zatím zastoupena jen několika pravidelnými vlaky, náhodný nákladní provoz zatím není implementován. Přesto existuje několik situací, jejichž řešení není triviální a proto je k dispozici dokument s jejich podrobnějším popisem včetně návodu, jak situace řešit.

Provoz je nyní v průběhu celého dne (zvolen byl 9. srpen 2007) uložen v půlhodinových intervalech do stavových souborů std (kromě období kolem půlnoci, kdy na trati provoz prakticky utichne). Povelem Řízení/Načíst stav lze spustit simulaci v kteroukoliv půlhodinu během dne:

Mezi stanicemi Tachov a Bor je nyní (viz výše) vedena trať 184, která dále z Boru vede až do stanice Stráž u Tachova (což je zatím jen staniční pahýl). Provoz na tomto úseku řídí Dispečer 3.

Nedostatky

Implementace trati 170 má zatím spoustu nedostatků a nedodělků. Pominu-li chybějící část Plzeň - Praha, za zmínku stojí toto:

• blokování přejezdů: zavřený přejezd nelze zablokovat. Jestliže např. přejezd vede přes dvě vlakové cesty a jeden vlak jej projede, pak po přejetí otvíracího čidla se přejezd otevře, třebaže přes něj vede ještě jedna cesta. Bude se řešit v další verzi, zatím je to třeba hlídat.
• výchozí nastavení: zatím neexistuje rozumný prostředek, který by dovolil spustit provoz v libovolně zvoleném čase. Problém dělají vlaky, které se ve zvoleném čase nacházejí již v prostoru kolejiště. Z JŘ lze sice zhruba odhadnout jejich polohu na trati, přesto je ale obtížné je jen tak někam posadit a navíc je zde problém s nastavením jejich stavových příznaků. Jen pro představu: aby bylo možné nastavit příznak, že vlak je v prostoru určité stanice, musel by se udělat kompletní topologický rozbor oblasti, ve které se právě nachází. Normálně je totiž tento stav nastaven tím, že vlak projede kolem informačního čidla pro stanici.
• určení směru vlaku na panelu (zobrazované jako šipka např. po F1) není úplně stoprocentně spolehlivé. Dobré výsledky jsou tehdy, je-li vlak v prostoru nějaké stanice (modulu), ale na volné trati to nemusí vždy odpovídat. Důvod je celkem jasný - směr je odvozován z okamžité orientace na kolejišti vzhledem k výchozí orientaci celého kolejiště anebo k orientaci modulu. A protože trať v některých místech vede opačným směrem, než je počátek (u Chebu), může být šipka směru na panelu také místy opačná. Zatím neznám vhodné řešení.
• výpočet zpoždění není vždy v pořádku. Typicky k tomu dochází u rychlíků, kdy nelze nové zpoždění vypočítat dříve, než dojede do své následující zastávky. Bude postupně řešeno.

Naposledy změněno 14-09-17